V pondělí 8. prosince 2014 jsem jela s dcerou Ritou do Prahy, protože jsem měla být přijata do Obce spisovatelů České republiky. Vystoupily jsme z metra na stanici Malostranská a než jsme přešly ke kavárně na rohu, nejméně pětkrát jsem zakopla na rozbitém chodníku. Sakra, co to je?! www.obecspisovatelu.cz Zastavila jsem se a rozhlédla se.

Městská knihovna Kolín, pod záštitou našeho pana starosty, Mgr. et Bc. Víta Rakušana, vyhlásila začátkem letošního roku, už 9. ročník literární soutěže Macharovo pero.  Čtyřčlenná porota, Dana Serbusová (dramaturgyně a režisérka), Zdeněk Hejduk (ředitel Městského společenského domu v Kolíně a novinář), Pavel Kárník (ředitel Městské knihovny Kolín) a autorka KOKU, vybrali pro letošní ročník téma,

Šla jsem v pátek ráno s naším Atíčkem z procházky, a když jsme byli kousek od EKO VODY, ozvalo se za mnou:  „Mladá paní, vy prej máte na starosti chodníky!“  To je asi na mě, řekla jsem si a otočila se. Paní, kterou znám ze Zálabí, mě doběhla a opakovala svoji otázku.  „Mladá paní, vy

Šla jsem si v úterý koupit Lidovou demokracii a Jitka Beránková ze zálabské trafiky přede mě položila KOLÍNSKÝ PRES. „Já ho nechci,“ odmítla jsem tenhle plátek, který jsem si kupovala pouze před volbami a hned po volbách jsem přestala. „Ale jste tam,“ nedala se Jitka a začala listovat novinami, aby mě tam našla. „Negativně, co,“

Odpolední Kolín dýchal klidnou nedělí, Praha byla daleko a nějaký 17. listopad 1989, s brutálním zásahem proti lidem na Národní třídě, jakoby neexistoval. Na Kolín byly dva dny málo. Kolín ještě spal.  Dneska odpoledne a večer, měla hrát druhá parta. Když herci přijeli z Prahy, vědoucí, nasáklí a rozpumpovaní a nás, co jsme byli včera

17. listopad 1989 – pátek Večer bylo představení „Mrtvý přišel na návštěvu“, při kterém jsem napovídala, a druhý den, v sobotu, se hrála moje hra, na kterou jsem se moc těšila. A nejenom na ni.  Pozvala jsem na představení režisérku ochotnického souboru, Evu Drábkovou, z Týniště nad Orlicí. Napsala mi v říjnu nadšený dopis; jedna

Napsala mi na facebook Eva Coubalová: Dobrý den. Paní Fuchsová, dnes mě při cestě na lávku napadla tahle otázka. Sokolovna se opravila jen zepředu. Ze strany je to pořád ta ošklivá budova a ani lešení se tam nepřipravuje. Nevíte, proč? Odpověděla jsem jí: Už jsem poslala dotaz Josífkovi Těšitelovi, Generálovi kolínského Sokola. Známe se. Nedávno

Tohle KOKU vzniklo vlastně náhodou. Hledala jsem e-mail z Obce spisovatelů, protože mi napsali, že mě mezi sebe v prosinci přijímají, a abych jim zavolala, jestli se dostavím, a já si neopsala telefon. Musím se jim totiž omluvit, protože ten den máme Zastupitelstvo a to slavnostní přijetí je v Praze, v Senátu České republiky –

Včera se naše Změna pro Kolín sešla naposledy se svými příznivci – občany Kolína. Vy, co jste za námi na náměstí přišli, víte, jak to tam vypadalo, vy, co jste přijít nemohli nebo nechtěli, vám to povím. Bylo nás tam plno! A byla to nádherná atmosféra Za všechno mluví to, že jsme se tam začali

 Fejeton, který jsem vybrala pro dnešní KOKU, se jmenuje, Divadelní klub, a napsala jsem ho 18. května 2005! Vyšel tehdy v Kolínském deníku, a po letech jsem ho zařadila do knihy, Když se řekne Fuchsoviny II, která vyšla v červnu 2011.  Když jsem Fuchsoviny II. dávala dohromady, připsala jsem k tomuto fejetonu P. S. A