Městská knihovna Kolín, pod záštitou našeho pana starosty, Mgr. et Bc. Víta Rakušana, vyhlásila začátkem letošního roku, už 9. ročník literární soutěže Macharovo pero.  Čtyřčlenná porota, Dana Serbusová (dramaturgyně a režisérka), Zdeněk Hejduk (ředitel Městského společenského domu v Kolíně a novinář), Pavel Kárník (ředitel Městské knihovny Kolín) a autorka KOKU, vybrali pro letošní ročník téma,

Šla jsem v pátek ráno s naším Atíčkem z procházky, a když jsme byli kousek od EKO VODY, ozvalo se za mnou:  „Mladá paní, vy prej máte na starosti chodníky!“  To je asi na mě, řekla jsem si a otočila se. Paní, kterou znám ze Zálabí, mě doběhla a opakovala svoji otázku.  „Mladá paní, vy

Šla jsem si v úterý koupit Lidovou demokracii a Jitka Beránková ze zálabské trafiky přede mě položila KOLÍNSKÝ PRES. „Já ho nechci,“ odmítla jsem tenhle plátek, který jsem si kupovala pouze před volbami a hned po volbách jsem přestala. „Ale jste tam,“ nedala se Jitka a začala listovat novinami, aby mě tam našla. „Negativně, co,“

Odpolední Kolín dýchal klidnou nedělí, Praha byla daleko a nějaký 17. listopad 1989, s brutálním zásahem proti lidem na Národní třídě, jakoby neexistoval. Na Kolín byly dva dny málo. Kolín ještě spal.  Dneska odpoledne a večer, měla hrát druhá parta. Když herci přijeli z Prahy, vědoucí, nasáklí a rozpumpovaní a nás, co jsme byli včera

17. listopad 1989 – pátek Večer bylo představení „Mrtvý přišel na návštěvu“, při kterém jsem napovídala, a druhý den, v sobotu, se hrála moje hra, na kterou jsem se moc těšila. A nejenom na ni.  Pozvala jsem na představení režisérku ochotnického souboru, Evu Drábkovou, z Týniště nad Orlicí. Napsala mi v říjnu nadšený dopis; jedna

Napsala mi na facebook Eva Coubalová: Dobrý den. Paní Fuchsová, dnes mě při cestě na lávku napadla tahle otázka. Sokolovna se opravila jen zepředu. Ze strany je to pořád ta ošklivá budova a ani lešení se tam nepřipravuje. Nevíte, proč? Odpověděla jsem jí: Už jsem poslala dotaz Josífkovi Těšitelovi, Generálovi kolínského Sokola. Známe se. Nedávno

Tohle KOKU vzniklo vlastně náhodou. Hledala jsem e-mail z Obce spisovatelů, protože mi napsali, že mě mezi sebe v prosinci přijímají, a abych jim zavolala, jestli se dostavím, a já si neopsala telefon. Musím se jim totiž omluvit, protože ten den máme Zastupitelstvo a to slavnostní přijetí je v Praze, v Senátu České republiky –

Včera se naše Změna pro Kolín sešla naposledy se svými příznivci – občany Kolína. Vy, co jste za námi na náměstí přišli, víte, jak to tam vypadalo, vy, co jste přijít nemohli nebo nechtěli, vám to povím. Bylo nás tam plno! A byla to nádherná atmosféra Za všechno mluví to, že jsme se tam začali

 Fejeton, který jsem vybrala pro dnešní KOKU, se jmenuje, Divadelní klub, a napsala jsem ho 18. května 2005! Vyšel tehdy v Kolínském deníku, a po letech jsem ho zařadila do knihy, Když se řekne Fuchsoviny II, která vyšla v červnu 2011.  Když jsem Fuchsoviny II. dávala dohromady, připsala jsem k tomuto fejetonu P. S. A

Neidealizuju si mladé kolínské voliče a je mi jasné, že někteří ani nevědí, že nějaké volby budou. V lepším případě to sice vědí, ale vůbec je nezajímá, jaké volby to vlastně budou. Slovo „komunální“ jim nic neříká, a když zjistí, že ve dvou dnech budou dokonce dvoje volby, komunální a volby do senátu, zavaří se