V pondělí 8. prosince 2014 jsem jela s dcerou Ritou do Prahy, protože jsem měla být přijata do Obce spisovatelů České republiky.
Vystoupily jsme z metra na stanici Malostranská a než jsme přešly ke kavárně na rohu, nejméně pětkrát jsem zakopla na rozbitém chodníku. Sakra, co to je?!
www.obecspisovatelu.cz
Zastavila jsem se a rozhlédla se. Prostranství, které je před stanicí metra a je hlavní spojnicí od metra k tramvajím a k chodníkům kolem hlavní silnice, bylo doslova prošpikované rozbitými kousky dlažby. Jako když na zahradě začne řádit krtek, tak tady řádil dlažební maniak! Vytrhané dlažební kostky ležely u stromů nebo na hromádkách uprostřed dlážděného prostranství, a já si v duchu řekla, tak tohle by se u nás v Kolíně, nestalo! A kdyby se to náhodou stalo, hned bych volala Zuzance Čtrnáctové, na číslo 321 748 250, nebo bych jí poslala e-mail: Zuzana.Ctrnactova@mukolin.cz a chodník by byl za pár dnů opravený!
Zastavila jsem se a rozhlédla se. Prostranství, které je před stanicí metra a je hlavní spojnicí od metra k tramvajím a k chodníkům kolem hlavní silnice, bylo doslova prošpikované rozbitými kousky dlažby. Jako když na zahradě začne řádit krtek, tak tady řádil dlažební maniak! Vytrhané dlažební kostky ležely u stromů nebo na hromádkách uprostřed dlážděného prostranství, a já si v duchu řekla, tak tohle by se u nás v Kolíně, nestalo! A kdyby se to náhodou stalo, hned bych volala Zuzance Čtrnáctové, na číslo 321 748 250, nebo bych jí poslala e-mail: Zuzana.Ctrnactova@mukolin.cz a chodník by byl za pár dnů opravený!
Když jsme s Ritou přišly k Senátu ČR a vstoupily do dvora, měly jsme ještě chvíli čas, tak mě Rituška vyfotila u vchodu a pak u kašny, u hlavy lva. A kousek od tohoto lva, za kašnou, jsem objevila mrtvého holuba.
Tak ty bys, kamaráde, v Kolíně také neležel dlouho, pomyslela jsem si a pak už jsme šly dovnitř, abychom prošly několika kontrolami…
V hlavním sále Senátu České republiky, proběhlo zároveň s přijetím nových členů, i slavnostní setkání Obce spisovatelů České republiky. Sešlo se nás tam kolem stovky a bylo to příjemné, neformální setkání mnoha osobností ze světa literatury, a můžu vám říct, byl to povznášející pocit, moci si říct – za chvíli mezi ně budu patřit také! A pak jsem si už šla pro legitimaci…
Více podrobností najdete zde:
http://www.obecspisovatelu.cz/
Přesně za týden, v pondělí, jsem poslala již zmíněné Zuzance Čtrnáctové, tento e-mail:
„Zuzanko moje milá…
… byla jsem v neděli v prodejně elektro v Jaselské ulici. Za učilištěm Spojů, na které navazuje parkoviště, jsou u silnice tři prodejny elektro + počítače. Měli jsme s sebou našeho Atíčka, tak jsem ho šla vyvenčit mezi učiliště a poslední obchod, a potkala jsem se tam s jednou pejskařkou, která souhlasila s mým tvrzením, že tam chybí odpadkový koš. Nezbylo mi totiž nic jiného, než odvézt Atíčkovo hovínko, zabalené v pytlíku, na Zálabí. Zuzanko, je tam sloup elektrického vedení – koš by tedy bylo kam dát. Ale hlavně je tam plno odpadků, poházených kolem. Plno! Pejskařka říkala, že to hází studenti ze Spojů, a obě nás napadlo totéž. Možná, kdyby tam odpadkový koš byl, že by studenti odpadky na zem neházeli! Zuzanko, pouvažujte, prosím vás, jestli by se tam mohl dát. Až budou peníze…“
Zuzanka mi odpověděla druhý den, 16. 12. 2014.
„Krásný den přeji,
zajištěno, objednáno, zázraky ihned, nemožné do druhého dne. Tak snad i AVE vše rychle zajistí, ale koš je objednaný. Mějte krásný den a doufám, že se uvidíme za chvíli na večírku!“
A doufala správně! Opravdu jsme se viděly! Od 14 hodin bylo totiž v divadelním klubu SCAPINO, předvánoční setkání zaměstnanců MěÚ. Přijela jsem z Prahy po zkoušce sice až kolem třetí hodiny, ale sotva jsem si dala bundu do šatny, zapadla jsem mezi zaměstnance MěÚ jako bych mezi ně patřila dlouhá léta…
Co jsem to napsala za hloupost? „Jako bych mezi ně patřila“?! Já přece mezi ně patřím! Už pátý rok!
A tak tímto KOKU zdravím všechny ženy a muže, zaměstnané na kolínském MěÚ. Zdravím vás všechny a děkuju vám za práci, kterou děláte pro občany Kolína, a děláte ji dobře, protože jsem včera potkala na kolínském nádraží paní, která si pochvalovala ředitele Městské policie, Viktora Prokeše, kterého jsem jí poradila, aby se na něho se svým problémem obrátila, pochvalovala si stavební odbor, regionální odbor a odbor životního prostředí – a víte, co mi nakonec řekla?
„Dřív se s námi nikdo nebavil. A dneska? Dneska je to radost, s něčím na radnici jít. A to neříkám jenom já. To si říkáme všichni.“
Moji milí zaměstnanci MěÚ, tohle je ta nejkrásnější vizitka, s jakou můžeme rok 2014 pomalu končit, co říkáte?
Přeju vám všem zdraví a pohodu, přežijte vánoční svátky a silvestrovské oslavy bez úhony, načerpejte síly a v příštím roce se s vámi se všemi, těší na shledanou autorka KOKU, zastupitelka a také členka Obce spisovatelů ČR, Irena Fuchsová.
