Napsala mi na facebook Eva Coubalová:
Dobrý den. Paní Fuchsová, dnes mě při cestě na lávku napadla tahle otázka. Sokolovna se opravila jen zepředu. Ze strany je to pořád ta ošklivá budova a ani lešení se tam nepřipravuje. Nevíte, proč?
Odpověděla jsem jí:
Už jsem poslala dotaz Josífkovi Těšitelovi, Generálovi kolínského Sokola. Známe se. Nedávno jsem mu oddávala dceru. Uvidíme, co odpoví. Také mě to zajímá. Papa.
A odpověď od Josífka přišla hned druhý den:
Ahoj Irenko,
tento dotaz zodpovídám dost často – lidi si myslí, že jsme totální blbci a fasádu neuděláme najednou. Samozřejmě v tom jsou finance. Jenom ta přední část, stála komplet se vším, 1 milion. Město nám přispělo 350.000,- Kč. Zbytek jsme si museli zajistit jinde. S panem starostou jsme domluveni, že po volbách a ustavení nového vedení města, budeme pokračovat v jednáních o další spolupráci. V současné době se zpracovává rozpočet. Snad jsem zodpověděl vše. Přeji Ti hezký den. Josef Těšitel.
Poslala jsem jeho odpověď, Evě Coubalové, a ta mi odpověděla:
Děkuji za přeposlání. Tak hlavně aby trefili stejný odstín, což bude už dost těžké. Je mi záhadou, proč nepočkali, až bude na celou budovu. Ale je fakt, že ten, kdo nejde za roh, si myslí, že máme pěknou sokolovnu. Přeji krásný večer.
Na to jsem musela odpovědět:
No, Evo, když jsou peníze, musí se „utratit“. Kdyby jich bylo dost, udělá se to hned. Ale to by nás nesměli ti, co vládli do roku 2010, dostat do dluhů.
To Eva chápala, takže teď nezbývá, než počkat, až bude Sokolovna krásná celá!
NÁŠ NOVÝ STROM
Na přiložené fotografii za domem č. p. 1356, v Podskalské ul., vyhrožuju: Tady bude nový strom!
A víte, že už tam je? Před chvílí jsem ho šla zalít, aby nám zase neuhynul, jako ten, co tam byl před ním. Ten nám odešel v roce 1991.
Děkujeme Terezce Matyášové z Odboru životního prostředí! Dodržela slib, který nám dala, že nový strom bude během října nebo během listopadu.
PŘECHOD NAD ŽELEZNICÍ
„Paní Fuchsová, nevíte, jestli se bude dělat nějaká nová lávka přes železnici? Místo té staré, kterou nám dali pryč?“
Paní, která se mě na tohle ptala, bydlí v Luční ulici, tedy za zálabským přejezdem, a protože pracuje „ve městě“, musí přes železniční přechod, který je na rozhraní ulic Tovární a Třídvorská, přecházet několikrát za den, ona, její muž i jejich syn. A nejenom tihle tři.
„Včera tam policajti chytli sousedku, která přecházela na červenou,“ pokračovala paní z Luční ulice. „Přišla mi to říct. Prý šla pomoc s něčím sestře, ta jí za to dala dvě stovky a ona je hned dala za pokutu.“
Budu muset zjistit, jaká je budoucnost tohoto přejezdu. A hlavně, jestli je v této budoucnosti i jednoduchá a bezpečná lávka, která by určitě občanům tohoto koutu Zálabí „bodla“…
Přeju všem příjemný podzim a nashledanou v příštím KOKU!
