MŮŽEME POMOCI

Vážení přátelé, zveřejňujeme prosbu o podporu v hlasování pro Speciální mateřskou školu v Kolíně, která se zapojila do projektu IKEA a v případě, že by vyhráli, tak mají možnost získat vybavení za 150 tis. Kč. MŮŽEME VŠICHNI POMOCI!   Dobrý den, vážení rodiče, ráda bych vás poprosila, aby jste si udělali chviličku čas a hlasovali pro

Naštvat ho, zkazit mu večer, zítřejší den a vlastně jsem si přál, aby mu to leželo v hlavě aspoň do středy. Jako prostředek k jeho zostuzení a vyvolání vlny pohrdání a výsměchu jsem hodlal využít svůj fejeton. A k šíření zvěstí o jeho malosti, zakomplexovanosti a zlovolnosti jsem byl připraven zneužít Vás, čtenáře mých duševních

Městská knihovna Kolín, pod záštitou našeho pana starosty, Mgr. et Bc. Víta Rakušana, vyhlásila začátkem letošního roku, už 9. ročník literární soutěže Macharovo pero.  Čtyřčlenná porota, Dana Serbusová (dramaturgyně a režisérka), Zdeněk Hejduk (ředitel Městského společenského domu v Kolíně a novinář), Pavel Kárník (ředitel Městské knihovny Kolín) a autorka KOKU, vybrali pro letošní ročník téma,

„Vzpomeň si na mě, kamaráde… Vy jste ty volby vyhráli moc… Dají vám to sežrat, všichni…“ Tak tohle mi řekl můj kutnohorský kamarád, který mě má docela rád, fandil nám a sám si leccos v komunální politice zažil. Měl pravdu. Přes 63 % voličských hlasů… Fí ha. Co si s takovým vítězstvím počít? Když se

Šla jsem v pátek ráno s naším Atíčkem z procházky, a když jsme byli kousek od EKO VODY, ozvalo se za mnou:  „Mladá paní, vy prej máte na starosti chodníky!“  To je asi na mě, řekla jsem si a otočila se. Paní, kterou znám ze Zálabí, mě doběhla a opakovala svoji otázku.  „Mladá paní, vy

Šla jsem si v úterý koupit Lidovou demokracii a Jitka Beránková ze zálabské trafiky přede mě položila KOLÍNSKÝ PRES. „Já ho nechci,“ odmítla jsem tenhle plátek, který jsem si kupovala pouze před volbami a hned po volbách jsem přestala. „Ale jste tam,“ nedala se Jitka a začala listovat novinami, aby mě tam našla. „Negativně, co,“

Odpolední Kolín dýchal klidnou nedělí, Praha byla daleko a nějaký 17. listopad 1989, s brutálním zásahem proti lidem na Národní třídě, jakoby neexistoval. Na Kolín byly dva dny málo. Kolín ještě spal.  Dneska odpoledne a večer, měla hrát druhá parta. Když herci přijeli z Prahy, vědoucí, nasáklí a rozpumpovaní a nás, co jsme byli včera

…tento text Víta Rakušana je starý 2 roky, tudíž ho možná někteří z Vás již četli, ale vzhledem k významu dnešního dne se jej hodí oprášit… Narodil jsem se v roce 1978. Husákovo dítě. Sídlištní teplákový exemplář, ničím se nelišící od všech stejně vypadajících dětí ve stejných botách a teplákovkách s pruhem, maximálně dvěma.  Chodil

17. listopad 1989 – pátek Večer bylo představení „Mrtvý přišel na návštěvu“, při kterém jsem napovídala, a druhý den, v sobotu, se hrála moje hra, na kterou jsem se moc těšila. A nejenom na ni.  Pozvala jsem na představení režisérku ochotnického souboru, Evu Drábkovou, z Týniště nad Orlicí. Napsala mi v říjnu nadšený dopis; jedna

Knihkupectví Kosmas, (Pražská 947) a Městská knihovna v Kolíně, (Husova 69 – přednášková síň) zvou profesionální vojáky AČR, bývalé vojáky z povolání, členy KVH a zájemce o českou armádu na autogramiádu následně na  besedu s praporčíkem Pavlem Stehlíkem, kolínským rodákem ze Sendražic, autorem knihy „Do temnoty“, které se konají dne 27. 11. 2014 od 15,30

NAHORU