„Měli bychom říkat občanům i pozitivní věci, kterých je daleko víc než negativních, ale protože se ty negativní řeší intenzivně a zabírají nám daleko více času a tím v nás vzbuzují dojem, že převládají nad pozitivními, dali jsme si s místostarostou Michaelem Kašparem úkol, zveřejňovat pozitivní věci co nejvíce.“
Takhle nějak to řekl starosta Vít Rakušan, 28. ledna 2015, kdy se v 17. hodin sešli členové Změny pro Kolín v jeho kanceláři, aby se dozvěděli, co je nového a přednesli připomínky své i připomínky občanů.
Starosta nás seznamoval s tím, co se chystá, a my ho každou chvíli upozorňovali, že tohle je pozitivní a tamto také – a myslím, že jsme si všichni uvědomili, že jsme na tom stejně. I v rodině dokáže jedna negativní věc „převálcovat“ to pozitivní, co by nám mělo udělat radost, natož na radnici, kde stačí jedna neoprávněná stížnost, jedna nespravedlivá kritika a máme plnou hlavu právě této stížnosti a právě této kritiky, a vše pozitivní ustoupí stranou.
Tím nechci říct, že by nám bylo dobře, kdyby občané nekritizovali, nepřipomínkovali, nežádali – a hrnuli by na nás samou chválu. To ne. Představte si svoji rodinu, která je relativně v pořádku a nic strašného se v ní neděje, a přesto se jednoho dne probudíte a zjistíte, že je potřeba zařídit tohle, změnit tamto, přizpůsobit se nové situaci – a pak musí pomoct celá rodina, stejně jako pomáhají zaměstnanci MěÚ při řešení problémů jak vedení města, tak nám, zastupitelům.
A za sebe mohu říct, že pomáhají skvostně.
Například před Vánoci mi přišel dopis s prosbou o pomoc, od paní N., která má už několik let na svém pozemku, u svého domu, jisté stavební problémy. Zjistila jsem, že se tyto problémy hodně dlouho řeší na několika odborech MěÚ, ale bohužel je s paní N. těžká domluva. A tak jsme s Václavem Horákem, investičním referentem Odboru regionálního rozvoje a územního plánování, vymysleli plán a oba doufáme, že se nám tento letitý problém podaří vyřešit tak, aby byla paní N. klidná a spokojená. Vzpomněla jsem si na Václava, když jsem dostala od mé slepé přítelkyně z Prahy, email. Šla s kamarádkou na úřad, protože chtěla podat žádost o výměnu bytu, kvůli své nemocné mamince, aby jí byla blíž.
„Řekla jsem mu, o co jde a pán mi s absolutním nezájmem podal žádost k vyplnění. Když jsem se ho zeptala, co k tomu potřebuju, tak mi řekl, že to tam je napsáno. Byla jsem z něho jako politá studenou vodou. Jako kdyby chtěl říct: co mě otravuješ! Pak jsme se shodly, když jsme vyšly, že se choval jak kyselá okurka…“
Napsala jsem jí, že to by se jí v Kolíně nestalo. A jestli si teď někdo z vás, milí Kolíňáci, klepe na čelo, protože máte stejné zkušenosti jako moje slepá kamarádka, tak si za to můžete sami! Jestli se vám chování některého zaměstnance MěÚ nelíbí, musíte to říct! A jestli nevíte komu, tak to řekněte mně.
A na závěr jednu pozitivní informaci.
Připravuje se stavba parkoviště v ulici Za Baštou. Občané z této ulice mě upozornili na tři krásné smrky, místo kterých prý mají být parkovací místa.
Podívejte se na fotografii. Smrky jsou opravdu krásné. A budou krásné i dál. A to nové parkoviště, které bude o několik parkovacích míst menší, se klidně může jmenovat U tří smrků…
A protože stromy nemluví, musím poděkovat za ně.
Děkuju starostovi Vítkovi Rakušanovi, děkuju místostarostovi Michaelovi Kašparovi a děkuju Martinovi Tichému, vedoucímu Odboru regionálního rozvoje a územního plánování.
A také děkuju paní Knotkové z ulice Za Baštou, která o smrky začala bojovat jako první.
