„A nebojíte se, že na vás teď budou šíleně útočit?“ zeptala se mě jedna chytrá a vnímavá dáma. Tím „teď“ myslela období po vydání časopisu ZMĚNY pro KOLÍN. Popsali jsme totiž stav. Bez příkras, obvyklých politických kliček a předvolebních frází. Stav, z kterého mnohdy mrazí. Komunální svět plný malých a zakomplexovaných lidí, kteří vždy chtěli a stále chtějí být mocní, všemocní, nejmocnější na světě.
Zachytil jsem formou deníkových záznamů život starosty. A jeho setkávání s výše zmíněnými lidmi. Asi teď mají pocit, že na ně útočím, ohrožuji je. A svým způsobem mají pravdu. Ohrožovat zlodějíčky, vypočítavce, lháře a amorální kariéristy – to byl a je cíl, s kterým jsem do politiky šel. Pokud ho naplňuji, jsem spokojen. Jeden zásadní rozdíl mezi jejich pliváním na nás a mým popisem stavu tady ale je – vycházím ze svých vzpomínek. Z událostí, které se skutečně staly. Oni prostě nemohou popřít, že ukradli a zneužili fotku mé dcery – což jim nikoliv jako politik, ale jako otec neodpustím nikdy. Nemohou popřít, že se nechutně hrabali v mém soukromém životě. Ani nemohou popřít, že nás se škodolibou radostí a lhostejností vůči Kolínu odřízli od krajských peněz a podávali trestní oznámení. A jestli se teď zlobí, že o tom někdo napsal? Že si kdosi, tedy vlastně já, dovolil informovat veřejnost, co jsou vlastně zač? Pak je to ale stále jen a jen jejich problém. Musí přeci nést zodpovědnost za své činy a skutky. Byl bych příliš velký snílek, kdybych od nich očekával sebereflexi, stud, výčitky svědomí. To jejich osobnostní struktura neobsahuje. Lze naopak očekávat, že se potrefená husa ozve. Koneckonců – ta ODSácká už trochu zakejhala. Ve schránkách v Kolíně se objevil graficky i obsahově nesmírně hloupý a spíš úsměvný leták s mou fotkou a logem ZMĚNY pro KOLÍN. Ano, útočit budou. Ale útočili by i bez našeho časopisu… A jestli se bojím? Ne. Mužem na odstřel jsem už čtyři roky. Ale abychom mohli být klidní, potřebujeme Vás. Váš zdravý úsudek. Vaši schopnost nenechat se obelhat. Nenechat sebou manipulovat. Věřit vlastním očím a pocitu, který z našeho působení na radnici máte. Poslední týden může být horký. Potrefené husy se budou houfovat. Ale vydržte to prosím – spolu s námi. Pokud nás chcete v pátek či v sobotu ve volbách podpořit, nenechte se prosím zviklat lidmi, o nichž jsem Vám vyprávěl ve svém deníku. Prosím, přijďte k volbám. Ukažme, že nám Kolín není lhostejný. A pokud mi věříte, pokud věříte nám, dejte křížek celé kandidátce ZMĚNY pro KOLÍN. Už nás znáte, my se nezměníme. Kolín ano, a to k lepšímu. Děkuji Vám a přeji nám všem šťastnou volbu!
