Tak jsme skoro na konci května a já měla trochu v KOKU absenci. Chcete vědět, proč? Pracovala jsem na posledních úpravách mé třicáté první knihy, která je tentokrát pro děti, a jmenuje se:
Julie, Josef, Katka, Petr, Klárka, Karel, Irena, Hana, Rudolf, Marie, Alenka, Ladislav, David, Adélka…
Protože je tahle moje „třicátá první“, o desetiletém Mikušovi z Kolína, píšu o ní i tady, v mém Kolínském kukátku.
Mikuš Kopřiva bydlí na Zálabí ve dvanáctiposchoďovém domě, kde bydlí i spisovatelka Irena Fuchsová. Kousek od jejich domu je EKO VODA.
Mikuš chodí do školy u zálabského kostelíčka.
Jeho zálabský děda s babičkou bydlí ve Hřbitovní ulici.
Druhý děda s babičkou bydlí v Bečvárech.
Mikušova maminka pracuje na kolínském MěÚ, na Odboru regionálního rozvoje a územního plánování.
V knize je i náš pan starosta, Vít Rakušan.
Je tam i socha opata Opaska v Parku Komenského.
Hned na začátku jde Mikuš k paní zubařce, Ivaně Sklenářové.
Se svojí třídou a s třídní učitelkou Janou Skřivánkovou, chodí pravidelně do kolínského psího útulku, který se jmenuje Alíkov.
Nechybí ani Kmochův ostrov…
… a mohla bych pokračovat. Ale nebudu.
Tahle moje jednatřicátá kniha je o tom, co desetiletý Mikuláš Kopřiva, prožije v Kolíně za jeden rok svého života, od 5. prosince 2012 do 5. listopadu 2013. Píšu o věcech, které se dětem nevyhýbají.
Je to například smrt Mikušova tatínka, o které se stále mluví, i když Mikušův tatínek tragicky zemřel pár měsíců před tím, než se Mikuš narodil. Je to samota Mikušovy maminky, která se ve svém těhotenství stala vdovou, a deset let žije s Mikušem sama. Jsou tam babičky a dědečkové Mikuše, kteří si s ním hodně povídají a záleží jim na tom, aby Mikuš s maminkou byli šťastní.
Jsou tam i dva největší kamarádi Mikuše, desetiletý Petr, který je postižený DMO, dětskou mozkovou obrnou, a desetiletá Klárka, která je nešťastná z toho, že se rodiče rozvedli a maminka nechce, aby se stýkala se svým tátou.
A je tam i Josef, který se přistěhuje do domu, kde bydlí Mikuš s maminkou, a zasáhne do jejich života. Tenhle Josef to nemá jednoduché, ani Mikušova maminka to nebude mít lehké, a těžké to budou mít i Mikušovy babičky a dědečkové.
Mikuš všechno pochopí jako první a odpustí. Ale nepovím vám, co odpustí.
22. května 2014 jsem byla na besedě v knihovně v Přelouči, a chtěla jsem tuto zápletku prozradit, ale měli jste slyšet posluchače!
„Ne! Ne! Nechceme to vědět! My si to přečteme! Nic nám neříkejte!“ Takže to nesmím říct ani vám!
P. S. Moje třicátá první kniha, která je zároveň mou první knihou pro děti,
vyjde v polovině června. Moc se na ni těším. A moc si přeju, aby si našla cestu k malým i velkým čtenářům. A také se těším, že pozitivně zviditelní Kolín, mé rodné město, které si to zasluhuje.
Přeju vám příjemné květnové dny. Opatrujte se.
http://www.kdyz.cz/
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
https://www.facebook.com/irena.fuchsova
http://www.cinoherniklub.cz/
http://www.Rozhlas.cz/pardubice/porady/_zprava/kdyz-vypravi-napoveda–1300903
